V úvodu popisu této antény odkazuji čtenáře na časopis „TECHNIKA“, strana 22 až 23. Více méně jde o to, seznámit se s touto anténou v úvodní části článku, stavební dokumentaci a výsledky s touto anténou si dovolím dodat svoje.
Pokud jste si početli o zmiňované anténě, není třeba ji znovu představovat a její rozměry si dovolím potvrdit vlastním výkresem, doplněným několika užitečnými údaji. Dál už bych se zaměřil na stavební část tak, jak jsem anténu realizoval já a na upozornění, čeho se vystříhat.
Úseky horizontálního zářiče tvoří 4 ks jakéhosi lanka z ocelových a měděných vláken potaženého černým PVC. Není to ideální, ale nechtěl jsem na pokusy kupovat kvalitní Cu lanko a vcelku, s ohledem na pevnost v tahu jsem volil jakýsi kompromis, který ve výsledku asi nic záporně neovlivnil. Koaxiální úseky tvoří koax RG-58, (zde bych rád upozornil, že se nezkracuje o koeficient „k“). Izolátory mezi anténou a uchycením už drahnou dobu řeším pomocí silnostěnných plastových trubek, odříznutím kroužku o šíři 1,5 až 2 cm. Svou elektrickou i mechanickou pevností naprosto vyhovují a nechce se mi shánět keramické a zbytečně drahé izolátory. Kdo se bude chtít dovolat dál, než já může si v rámci snížení induktivní vazby mezi anténou a upnutím, dát těchto kroužků několik HI HI.
Velkou pozornost je třeba věnovat místu napojení vodorovného zářiče na koaxiální úseky. Já jsem to řešil zkroucením obou částí a spojení háčky,následným těsným omotáním Cu vodíčem 0,5 mm a proletováním. Přes tento spoj je přetažena smršťovací bužírka o tl. 9 mm, která spoj na obou koncích přesahuje cca o 10 cm. Střed antény, kde je napájena žebříčkem je tvořen destičkou z texgumoidu ve tvaru T aby bylo možné uchytit i první rozpěru žebříčku, společně s rameny antény. Tím je o zářiči řečeno asi vše potřebné a teď několik slov k napájecímu žebříku. Jako napájecí vodič jsem použil Cu drát z CYKY kabelu 2x 1,5 mm. Jako rozpěry jsem hned v úvodu zavrhnul příčky z plexiskla pro jejich poměrně velkou váhu a také všelijaká doporučovaná brčka, která nemají dostatečnou pevnost a v krátkém čase zmaří naši práci tím, že se na slunci „zhroutí a rozsypou“. Já, při své lásce k plastům jsem si zvolil krycí část bílé instalační lišty (v rámci šetření i spodní část, jejíž zkrácení nožíkem nebude zručnému dělat větší potíže stačí nožík na koberce a ploché kleště, příp. nůžky na plech). Rozteč vodičů v žebříčku je 50 mm takže jsem si ze zmíněného materiálu nařezal pásky o celkové šířce 60 mm a na příslušných místech odvrtal vrtáčkem 1,5 mm otvory pro průvlak vodiče. Příslušný počet takto připravených dílů jsem navlékl k jedné straně souběžně natažených vodičů žebříčku v celé délce a poté rozmístil po 25ti centimetrech v celé délce. K zafixování roztečí jsem původně použil tavnou pistolku na plasty, ale tuhle techniku nedoporučuji, pistolka nebyla schopna dostatečně roztavit plast, aby se spojil jak s lištou tak i vodičem. Zcela bezpečnou fixaci zajistí lepidlo na plasty v ceně cca 30,-Kč z prodejny instalačních materiálů. Já jsem nakonec musel vzít pájku a plast dodatečné ohřívat, aby bylo zafixování dokonalé.
Další částí anténního napáječe je tzv. koaxiální tlumivka. Já osobně jsem s touto částí nikterak nelaboroval a víceméně jsem převzal tvrzení autora antény G5RV. Nemohu tedy tvrdit, že má tento díl na celkovou charakteristiku antény nějaký vliv. Jediný fakt je ten, že jsem při výkonu 100W z vysílače a při provozu na všech KV pásmech, nedostal od nikoho vynadáno, že mu provádím TVI. Tlumivku tvoří 10 závitů koaxiálního kabelu RG-6U, namotaných na průměr 150 mm a zafixovaných, jako samonosná cívka (OBR.5). Zde platí obecné, že je třeba všechny spoje částí antény s napáječem řádně ošetřit proti korozi a povětrnostním vlivům.
Pokud budeme chtít používat anténu jako multipásmový dipól, je nezbytné zařadit mezi TRX a napáječ transmač. Jak je patrné z TAB.1, těžko by bylo možné používat anténu na všech pásmech s dostatečnou účinností. Já budu věřit autorově tabulce a naměřeným hodnotám v ní. Já jsem se dopracoval po připojení antény k TRXU bez transmače k daleko horším výsledkům. Naštěstí až poté, co jsem anténu s transmačem vyzkoušel v praktickém provozu, tak že jsem neupadl v počáteční zoufalství Hi Hi. Právě zde, je asi oblast misterioznosti antény, kterou si vysvětluji „laickým“ ….“Ono se to tam nějak vyvrbí!“. V mém případě není anténa zavěšena vodorovně se zemí, ale jedno rameno antény (živé) je výšce cca 13m, to druhé ve výšce cca 7m, podélná osa antény je takřka ortodoxně, západ – východ. Já sám jsem byl na všech pásmech, krom 80 m, mile překvapen. Na 80 metrech se mi i přes tlumivku vrací část energie po stínění kabelu a vytváří mírné rušení především VKV rozhlasu.
Po pěti dnech provozu, uvedené antény, jsem dospěl k závěru, ža tahle anténa opravdu umí. Já jsem zpravidla k velkým pochvalám a zázračným schopnostem dost skeptický, ale tady jsou na místě. Pokud jste na tom s možností stavby antén jako já (málo prostoru v městské zástavbě), pak lze tuto anténu jako jedinou, pro provoz na více pásmech, jenom doporučit. Přeji vám mnoho DXů a třeba i tak krásné probuzení s ranní kávou a QSO do KH6, nebo XU. Pokud se podíváte na log do mých stránek, musím pro věrohodnost dodat, že jinou anténu než právě W5GI pro práci na KV pásmech nemám.
VY 73 and The Best DX … Yours OK1APY